Staletá Praha 29, 1/2013, 2-15 | DOI: 10.56112/sp.2013.1.01

Příběh tří Mikulášů od Věže : Příspěvek k otázce jejich totožnosti

Martin Musílek
Centrum medievistických studií AV ČR a UK Praha

Studie se snaží poukázat na skutečnost, že na přelomu 13. a 14. století se setkáváme s celkem třemi Mikuláši, píšícími se shodným přídomkem od Věže. Na základě užívaných erbovních znamení je zřejmé, že se jednalo o příslušníky tří měšťanských rodů - pražských Velfloviců (břevno), tišnovské rodiny od Věže, kteří se psali podle Věže (Věžek) u Tišnova (věž s cimbuřím) a brněnského krajského rychtáře Mikuláše od Věže, který v pečetním poli užíval krokev ve štípeném štítu. V žádném případě nelze posledního ze jmenovaných ztotožňovat s pražským Mikulášem od Věže, jak činila v návaznosti na studii Mileny Flodrové dosavadní literatura.

Klíčová slova: Praha - Staré Město pražské - Brno - Tišnov - městské elity - měšťanské pečetě - měšťanská genealogie
Granty a financováni:

Tato studie vznikla v rámci grantového projektu Soužití křesťanského a židovského obyvatelstva ve středověkých Čechách P405/11/1982 Grantové agentury Akademie věd České republiky.

Zveřejněno: 15. červen 2013 

Název
 Příběh tří Mikulášů od Věže : Příspěvek k otázce jejich totožnosti
Překlad názvu EN The story of three men named Nicolas of the Tower : A contribution to the question of their identity
Překlad názvu DE Die Geschichte der drei „Mikuláš od Věže“ (Nikolaus vom Turm) : Ein Beitrag zur Frage ihrer Identität
Autor
 Martin Musílek
Zdrojový dokument
 Staletá Praha 29, 1/2013, 2-15
Rozsah 2-15 (14 stran)
ISSN 0231-6056
DOI http://doi.org/10.56112/sp.2013.1.01
URL adresa https://www.staletapraha.cz/artkey/pha-201301-0001.php
Type Články/Articles
Jazyk článku cze - čeština
Jazyk resumé de - němčina

 Annotation EN / Zusammenfassung

Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Ladislav Dušek (editor pramene): Benedicti Minoritae dicti Chronica et eius continuatio. In: Zakony franciszkánskie w Polsce I. Jerzy Kłoczovski (ed.), Franciszkanie w Polsce średniowiecznej, cz. 2 i 3: Franciszkanie na ziemiach polskich, Lublin 1989.
    2. Jindřich Šebánek / Sáša Dušková (eds.): Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/1. Praha 1974.
    3. Jindřich Šebánek / Sáša Dušková (eds.): Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae V/2. Praha 1981.
    4. Antonín Boček (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV. Olomouc 1845.
    5. Antoním Boček (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V. Brno 1850.
    6. Josef Chytil (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI. Brno 1854.
    7. Josef Chytil (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VII. Brno 1858.
    8. Vincenc Brandl (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VIII. Brno 1874.
    9. Vincenc Brandl (ed.): Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae X. Brno 1878.
    10. Jiří Daňhelka / Karel Hádek / Bohuslav Havránek / Naděžda Kvítková (eds.): Staročeská kronika tak řečeného Dalimila. Praha 1988.
    11. Miroslav Flodr (ed.): Pamětní kniha města Brna z let 1343-1376 (1379). Brno 2005.
    12. Josef Emler (ed.): Fontes Rerum Bohemicarum IV. Praha 1884.
    13. Jana Zachová (ed.): Fontes Rerum Bohemicarum, Series nova I. Praha 1997
    14. Josef Emler (ed.): Libri confirmationum ad beneficie ecclesiastice Pragensem per archidioecesim VII. Praha 1886.
    15. Kliment Borový (ed.): Libri erectionum archidiocesis Pragensis Saeculo XIV et XV. Tom I, Praha 1875.
    16. Hana Pátková / Aleš Pořízka / Věra Smolová (eds.): Liber Vetustissimus Antiquae Civitatis Pragensis 1310-1518. (Documenta Pragensia Monographia 25), Praha 2011.
    17. Iacobus Schwalm (ed.): Monumenta Germaniae Historica IV/2. Constituones et acta publica imperatorum et regum. Hannoverae et Lipsiae 1909-1911.
    18. Josef Emler (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae II. Praha 1882.
    19. Josef Emler (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae III. Praha 1890.
    20. Josef Emler (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. Praha 1892.
    21. Jiří Spěváček (ed.): Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae V/1. Praha 1958.
    22. Ferdinand Tadra (ed.): Summa Gerhardi, ein Formelbuch aus der Zeit des Königs Johann von Böhmen (1336-1345). Vídeň 1882.
    23. Johann Loserth (ed.): Das St. Pauler Formular. Briefe und Urkunden aus der Zeit König Wenzels II., Prag 1896.
    24. Josef Teige (ed.): Základy starého místopisu pražského. Staré Město I/1 (1437-1620). Praha 1910.
    25. Josef Teige (ed.): Formulář staroměstský ze XIV. století. In: Základy starého místopisu pražského I/3. Praha 1-19.
    26. Václav Vladivoj Tomek: Základy starého místopisu pražského 1. Staré Město. Praha 1866.
    27. Klára Benešovská: Královský dům v Brně a jeho kaple. In: Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Jiří Fajt (ed.), Praha 2003.
    28. Bertold Bretholz: Geschichte der Stadt Brünn 1. Brno 1911.
    29. Otto Brunner: Das Wiener Bürgertum in Jans Enikels Fürstenbuch. Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung 58, 1950, 550-574. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Jiří Čarek: Románská Praha. Praha 1947.
    31. Jiří Doležel: Brněnský měšťan Henning a brodský těžař Henning řečený Schutwein. K otázce jejich totožnosti. Brno v minulosti a dnes 17, 2003, 13-40.
    32. Jiří Doležel: Cruciburgensis monetae magister: několik poznámek k problému jeho identifikace. Časopis Matice moravské 112, 2004, 401-416.
    33. Zdeněk Dragoun: Praha 885-1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha 2002.
    34. Zdeněk Dragoun: Pražské románské domy po sedmi letech. Staletá Praha 25, 2009/2, 47-53. Přejít k původnímu zdroji...
    35. Zdeněk Dragoun / Jiří Škabrada / Michal Tryml: Románské domy v Praze. Praha-Litomyšl 2002.
    36. Michal Fiala: Heroltské figury ve znacích měšťanů Starého Města pražského v době předhusitské. In: Heraldická ročenka 1989. Praha 1989, 29-44.
    37. Michal Fiala: Obecné figury ve znacích měšťanů Starého města pražského v době předhusitské. In: Heraldická ročenka 1990. Praha 1990, 21-32.
    38. Milena Flodrová: "Královský" a "markraběcí" dům v Brně. Brno v minulosti a dnes 13, 1995, 65-89.
    39. Milena Hauserová: Příspěvek k poznání domovní zástavby Havelského města. In: Martin Musílek et al., Havelské Město pražské ve středověku. Historie - archeologie - stavební historie. Praha 2012, 274-296.
    40. František Hoffmann: Mincmistr Eberhard. Pražský sborník historický 12, 1980, 70-84.
    41. Petr Holub / David Merta / Marek Peška / Antonín Zůbek: Poznámky k historické topografii Dominikánského náměstí. Brno v minulosti a dnes 17, 2003, 41-77.
    42. Ladislav Hosák / Rudolf Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku 2 (M-Z). Praha 1980.
    43. Libor Jan: Kdo byl Cruciburgensis monetae magister? Několik poznámek k počátkům města Brna. Folia Numismatica 3, 1988, 23-30.
    44. Libor Jan: Causa Cruciburgensis monetae magister rediviva. Archeologické rozhledy 56, 2004, 393-400.
    45. Libor Jan: Václav II. a struktury panovnické moci. Praha 2006.
    46. Josef Janáček: Stříbro a ekonomika českých zemí ve 13. století. Československý časopis historický 20, 1972, 875-906.
    47. Erich Kittel: Siegel. Braunschweig 1970.
    48. Dagmar Koudelková: Královská kaple Panny Marie a sv. Václava v Brně. Nepublikovaná diplomová práce na FF MU v Brně, Brno 1987.
    49. Tomáš Krejčík: Pečeť v kultuře středověku. Ostrava 1998.
    50. Karl Lechner: Die Haimonen. Ein Wiener Erbbürger-Rittergeschlecht des 13. und 14. Jahrhunderts. Jahrbuch des Vereins für Geschichte der Stadt Wien 15/16, 1959/60, 41-69.
    51. Dobroslav Líbal / Jan Muk: Staré Město pražské. Praha 1996.
    52. Dobroslav Líbal / Jan Muk / Milan Pavlík: Raně gotické Havelské město. Pražský sborník historický 3, 1966, 44-55.
    53. Josef Mayer: Dům U kamenného zvonu na Staroměstském náměstí. Časopis společnosti přátel starožitností 32 (102), 1994/2, 65-89.
    54. Václav Mencl: Hrad Špilberk a jeho stavební typ. Památková péče 24, 1964, 102-114.
    55. Bedřich Mendl: Sociální krise měst ve století čtrnáctém. Český časopis historický 30, 1924, 35-73.
    56. David Merta: Nejstarší měšťanská kamenná architektura v Brně. Průzkumy památek 8, 2001, 41-60.
    57. David Merta / Marek Peška: Brněnské domy s věží. In: Dějiny staveb 2007, Petr Rožmberský (ed.), Plzeň 2007, 205-216.
    58. Jaroslav Mezník: Brněnský patriciát a boje o vládu města ve 14. a 15. století. Brno v minulosti a dnes 4, 1962, 249-349.
    59. Jaroslav Mezník: Praha před husitskou revolucí. Praha 1990.
    60. Miroslav Moutvic: Dvorce přemyslovských družiníků a vývoj Prahy románského období. Pražský sborník historický 22, 1989, 7-32.
    61. Martin Musílek: Odraz dvorské kultury v městském prostředí ve 13. a 14. století. In: Dvory a rezidence ve středověku 2. Skladba a kultura středověké společnosti. Dana Dvořáčková / Jan Zelenka (eds.), (Supplementum Mediaevalia Historica Bohemica 2), Praha 2008, 475-505.
    62. Martin Musílek: Zajetí českého panstva patriciátem v sedleckém klášteře a v Praze roku 1309. Příspěvek k vývoji pražského a kutnohorského patriciátu na přelomu 13. a 14. století. In: Sedlec. Historie, architektura a umělecká tvorba sedleckého kláštera ve středoevropském kontextu kolem roku 1300 a 1700. Radka Lomičová (ed.), (Opera Facultatis theologiae catholicae Universitatis Carolinae Pragensis - Historia et historiae artium 10), Praha 2009, 139-163.
    63. Martin Musílek: Pět tisíc hřiven stříbra Ebruše Poplinova. Několik zamyšlení nad velikostí majetku pražských a kutnohorských městských elit ve 14. století na základě písemných pramenů. Numismatický sborník 26, 2012/1, 117-135.
    64. Martin Musílek: Městské elity ve službách Lucemburků. In: Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy. Lenka Bobková / František Šmahel / Pavlína Mašková / Robert Novotný (eds.), Praha 2012, 461-463.
    65. Martin Musílek: Klementinum (čp. 190/I, 1040/I). Domovní blok číslo 1018 mezi dnešními ulicemi Karlova, Křížovnická, Platnéřská, Mariánské náměstí, Seminářská. Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum. Dějiny objektu, prameny, ikonografie, plány, edice pramenů, literatura. Nepublikovaný rukopis, Praha 2012. Uloženo: archiv NPÚ Praha, odbor Archeologie.
    66. Martin Musílek: Rodina od Věže a její městské rezidence. Příspěvek k dějinám staroměstského domu čp. 403/I. Pražský sborník historický 40, 2013, 321-335.
    67. Václav Novotný: Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. (1197-1253). (České dějiny I/3), Praha 1928.
    68. Rostislav Nový: Organizace a vývoj českého mincovnictví v 13. století do měnové reformy Václava II. Sborník archivních prací 24, 1974.
    69. Rostislav Nový: Počátky znaků měst českých. Sborník archivních prací 26, 1976.
    70. Milan Pavlík: Příspěvek k řešení otázky rekonstrukce bloků historického jádra Prahy. Památková péče 24, 1964, 75-82.
    71. Richard Perger: Die Grundherren im mittelalterlichen Wien 3. Jahrbuch des Vereins für Geschichte der Stadt Wien 23/25, 1967/1969, 7-105.
    72. Richard Perger: Niklas Tescher und seine Sippe. Ein Beitrag zur Sozialgeschichte Wiens im 15. Jahrhundert. Jahrbuch des Vereines für Geschichte der Stadt Wien 23/25, 1967/1969, 108-182.
    73. Rudolf Procházka: Zrod středověkého města na příkladu Brna. K otázce odrazu společenské změny v archeologických pramenech. In: Brno a jeho region. Martin Ježek / Jan Klápště (eds.), (Mediaevalia archaeologica 2), 2000, 7-158.
    74. Rudolf Procházka / Veronika Wihodová: Brněnští měšťané v písemných pramenech přemyslovského období. Část 1, do roku 1278. Brno v minulosti a dnes 24, 2011, 35-88.
    75. Adolf Raab: Die bürgerlichen Familien vom Turm in Böhmen und Mähren. Zeitschrift des Deutschen Vereins für die Geschichte Mährens und Schlesiens 8, 1904, 447-464.
    76. Bohumil Samek: Věžové domy v Brně. Brno v minulosti a dnes 11, 1993, 104-108.
    77. Ludmila Sulitková: Několik poznámek k dějinám Brna ve 13. století (K původu brněnského patriciátu). Brno v minulosti a dnes 13, 1995, 46-64.
    78. Jindřich Šebánek: Archivy zrušených klášterů 1. Inventář pergamenů z let 1078-1471. Brno 1932.
    79. Jindřich Šebánek / Sáša Dušková: Česká listina doby Přemyslovské III. Listina města a jejich obyvatel. Sborník archivních prací 6, 1956, 99-159.
    80. Josef Šusta: Soumrak Přemyslovců a jejich dědictví. (České dějiny II/1), Praha 1935.
    81. Josef Šusta: Král cizinec. (České dějiny II/2), Praha 1939.
    82. Josef Šusta: Dvě knihy českých dějin 1. Poslední Přemyslovci a jejich dědictví 1300-1308. Praha 2001.
    83. Václav Vladivoj Tomek: Dějepis města Prahy 8. Praha 1891.
    84. Václav Vladivoj Tomek: Dějepis města Prahy 1. Praha 1892.
    85. Václav Vladivoj Tomek: Dějepis města Prahy 2. Praha 1892.
    86. Vratislav Vaníček: Velké dějiny zemí Koruny české 2 (1197-1250). Praha 2000.
    87. Tomáš Velímský: Příspěvek k dějinám patriciátu v českých městech 13.-14. století. Český časopis historický 89, 1991, 321-335.
    88. Tomáš Velímský: Cruciburgensis magister monetae aneb historie jednoho omylu. Příspěvek k dějinám městského meliorátu v českých zemích ve druhé a třetí čtvrtině 13. století. In: Civitas & Villa. Miasto i wieś w śtredniowiecznej Europie środkowej. Cezary Buśko (ed.), Wrocław-Praha 2002, 201-208.
    89. Oldřich Vičar: Středověké městské parcelace. Zprávy památkové péče 29, 1969/1, 35-38.
    90. Jakub Vítovský: Brněnský Alramův dvorec, královský dům a nástěnná malba thébské legie v čele se sv. Gereonem z královské kaple. In: Dvorské kaple vrcholného a pozdního středověku a jejich umělecká výzdoba. Jiří Fajt (ed.), Praha 2003, 194-200, 431-435.
    91. Pavel Vlček et al.: Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Praha 1996.
    92. Zdeněk M. Zenger: Česká heraldika. Praha 1978.
    93. Josef Žemlička: Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti. Praha 2002.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah