Staletá Praha 36, 1/2020, 45-67 | DOI: 10.56112/sp.2020.1.03

Prague Power Engineering of the Late 19th to the First Half of the 20th Century : What is left of it in Prague

Jiří Chmelenský
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, Na Perštýně 356/12, CZ-110 00 Praha 1

The dynamic building development of Prague, the capital of the Czech Republic, has resulted in the past and today in rapid disappearing of historic industrial buildings, potentially the most endangered category of monuments. This also includes monuments of historical power engineering. The article primarily sums up an overview of important Prague power stations and other power plants and draws attention to their heritage values. Secondarily the issue of power engineering monuments is outlined regarding the substance of power stations - their electrotechnical devices. The descriptive part is concluded by appeal to higher awareness of the values of today's rare electrotechnical equipment, which in fact determines the value of power plants more than their purely architectural form. Despite the sad decline in recent years, several architecturally interesting industrial monuments of Prague electrification at the end of the 19th and the first half of the 20th century have survived to the present day.

Keywords: Prague - Holešovice - Ervěnice - Vrané nad Vltavou - Střekov - industrial heritage - industrial architecture - monuments of electrical engineering - power station - converter station - transformer station - energetics - electricity production - František Křižík - František Vahala
Grants and funding:

Článek vznikl v rámci dílčího cíle Industriální dědictví č. 99H3011100, výzkumné oblasti Elektrifikace, financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (IP DRKVO) a rozpočtu NPÚ.

Published: June 15, 2020 

Název
Pražské elektrárenství konce 19. až první poloviny 20. století : Co po něm v Praze zůstalo
Překlad názvu EN Prague Power Engineering of the Late 19th to the First Half of the 20th Century : What is left of it in Prague
Překlad názvu DE
Autor
Jiří Chmelenský
Zdrojový dokument
Staletá Praha 36, 1/2020, 45-67
Rozsah 45-67 (23 stran)
ISSN 0231-6056
DOI http://doi.org/10.56112/sp.2020.1.03
URL adresa https://www.staletapraha.cz/artkey/pha-202001-0003.php
EID 2-s2.0-85097366072
Type Články/Articles
Jazyk článku cze - čeština
Jazyk resumé en - angličtina

 Annotation EN / Summary


Download citation

References

  1. sine: Elektřina ve službách zemědělství. Fr. Křižík, elektrotechnická továrna v Karlíně, [Praha] 1908.
  2. sine: Náš budoucí domov. ZEPOP5 2, 1927/5, 49.
  3. sine: Sto kilometrů tratí na elektrických drahách pražských. ZEPOP 2, 1928/7-8, 68-70.
  4. sine: Ambulantní stanice pro napájení tramvaje. ZEPOP 2, 1928/7-8, 70.
  5. sine: Mapa EP 543. ZEPOP 4, 1929/4, 20. 4. 1929, 24-25.
  6. sine: Drobné zprávy : Ervěnická elektrárna. ZEPOP 4, 1929/5, 30. 10. 1929, 78.
  7. sine: Drobné zprávy : Měnírna Edison. ZEPOP 4, 1929/5, 30. 10. 1929, 78.
  8. sine: Různé zprávy : Měnírna Josefské náměstí. ZEPOP 4, 1929/5, 30. 10. 1929, 78.
  9. sine: O elektrickém provozu na Wilsonově nádraží. ZEPOP 7, 1932/4, 1. 10. 1932, 50-54.
  10. sine: Mapa soustav napětí, EP 1096. ZEPOP 7, 1932/6, 25. 11. 1932, 90.
  11. sine: Stavba elektrárny na Vltavě u Vraného. ZEPOP 8, 1933/3, 1. 6. 1933, 34-36. Go to original source...
  12. sine: Nový turbogenerátor v Holešovicích. ZEPOP 9, 1934/2, 10. 4. 1934, 17.
  13. sine: Ústřední budova. ZEPOP 9, 1934/5, 1. 11. 1934, 65-73 (úvodník a tři autorizované kapitoly Běšínský 1934; Malý 1934; Mildner 1934).
  14. sine: Měnírna Smíchov. In: Pražské tramvaje, publikováno 2004. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  15. sine: Měnírna Vokovice. In: Pražské tramvaje, publikováno 2004. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  16. sine: Tramvajová měnírna Klárov. In: Pražské tramvaje, publikováno 2004. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  17. sine: Tramvajová měnírna Strašnice. In: Pražské tramvaje, publikováno 2005. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  18. sine: Tramvajová měnírna Střed. In: Pražské tramvaje, publikováno 2005. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  19. sine: heslo Firma Brown Boveri. In: RadioMuseum.cz, publikováno 2009. Dostupné na [vid. 2020-10-20].
  20. sine: Rtuťový usměrňovač. In: Wikipedie, publikováno 20. 9. 2010. Dostupné na [aktualizováno 19. 2. 2017; vid. 2020-08-28].
  21. sine: Tramvajové měnírna na Klárově se opraví. Její technologie jsou zastaralé. In: Metro, publikováno 8. 1. 2014. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  22. sine: Muzeum elektrotechniky a médií. In: NTM, aktualizace 2016. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  23. sine: Technické památky. In: NPÚ, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  24. sine: Budova Elektrických a dopravních podniků. In: Památkový katalog, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-20].
  25. sine: Elektrárna [Holešovice]. In: Památkový katalog, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  26. sine: Hydroelektrárna [Štvanice]. In: Památkový katalog, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-08-30].
  27. sine: Zdymadla [Vodní dílo Střekov]. In: Památkový katalog, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  28. sine: Historie. In: Pražská teplárenská a. s., aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  29. sine: Ústřední dílny Centrála. In: Pražské tramvaje, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  30. sine: Vodní elektrárna Střekov. In: Skupina ČEZ, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-06-19].
  31. sine: Vodní elektrárna Vrané nad Vltavou. In: Skupina ČEZ, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-06-19].
  32. sine: Zdymadlo Vrané. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  33. Jan Baláček / Matyáš Kracík: Nově prohlášené nemovité kulturní památky na území hl. m. Prahy v roce 2015. Staletá Praha 32, 2016/1, 158-159.
  34. Lukáš Beran: Zengrova transformační stanice na Klárově. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  35. Lukáš Beran: Smíchovská elektrárna. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  36. Lukáš Beran: Křižíkova elektrárna. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  37. Lukáš Beran: Železniční měnírna Krenovka. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  38. Lukáš Beran / Blanka Kynčlová: Ústřední elektrická stanice král. hl. m. Prahy. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  39. Lukáš Beran / Blanka Kynčlová: Elektrická ústřední stanice v Karlíně. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04.]
  40. Lukáš Beran / Vladislava Valchářová (eds): Pražský industriál : Technické stavby a průmyslová architektura Prahy. Praha 2007.
  41. Lukáš Beran / Vladislava Valchářová: Industriál Prahy 3 : Technické stavby a průmyslová architektura - Industrial Prague 3 : Industrial architecture and technical buildings. Praha 2009.
  42. Václav Běšínský: Dobudováno stomiliónů kWh. ZEPOP 1, 1926/1, 1-6.
  43. Václav Běšínský: Praha-Ervěnice. ZEPOP 1, 1926/2, 13-18.
  44. Václav Běšínský: 100 kW sítě v Německu a u nás. ZEPOP 2, 1927/5, 53.
  45. Václav Běšínský: Naše transformátory v novostavbách paláců a domů. ZEPOP 4, 1929/5, 30. 10. 1929, 69-71.
  46. Václav Běšínský: Elektrické podniky hlavního města Prahy mají novou ústřední budovu. ZEPOP 9, 1934/5, 1. 11. 1934, 66.
  47. Alena Borovcová et al.: Technical monuments in Norway and the Czech Republic - Technické památky v Norsku a České republice. Ostrava 2016.
  48. Jan Doležálek / Drahomír Ruta: 120 let jsme energie tohoto města. Praha 2016.
  49. Kryštof Drnek: Praha a její logistické zázemí : Proměny města a jeho technických sítí v letech 1913-1952. Praha 2011, rigorózní práce. Uloženo: Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK.
  50. Dalemil Dvořák / Jaroslav Hanzlíček: Nauka o motorech. Praha 1941.
  51. Eva Dvořáková: Vodní dílo Vrané nad Vltavou. In: Eva Dvořáková / Šárka Jiroušková / Jan Pešta: 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha 2008.
  52. Oskar Exner: Zastaralá energetická síť končí. In: Praha.eu, publikováno 20. 10. 2009. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  53. Pavel Fojtík: Před 75 lety začala sloužit první pojízdná měnírna. DP-KONTAKT 7, 2002/7, 2. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  54. Pavel Fojtík: 120 let Elektrické dráhy Praha - Libeň - Vysočany. Praha 2016. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  55. Pavel Fojtík / Lukáš Beran: Teslova rozvodna a měnírna v Libni (Trafačka, alternativní kulturní centrum). In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  56. Benjamin Fragner / Vladislava Valchářová: Industriální topografie / Architektura konverzí : Česká republika 2005-2015 - Industrial Topography / The Architecture of Conversion : Czech Republic 2005-2015. Praha 2014.
  57. Benjamin Fragner / Jan Zikmund (eds): What we destroyed (ourselves): taking stock of the vanishing industrial era - ten years = Co jsme si zbořili. Praha 2009.
  58. Kateřina Hanzlíková: Památka, která neměla šanci : Trafostanice na Bořislavce v Praze 6. Věstník Klubu Za starou Prahu 34 (5), 2004/3, 11-13. Dostupné na [vid. 2020-06-19]. Go to original source...
  59. Jiří Štěpán Haškovec: Rtuťový usměrňovač v provozu. Praha 1955.
  60. Hana Hlušičková (ed.) et al.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 2001.
  61. Jiří Chmelenský et al.: Památky elektrárenství v Čechách. In: NPÚ: projekty a data, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-08-28].
  62. Karel Chmelík: Sto let od realizace prvního Ilgnerova soustrojí v hutích. Elektro 16, 2006/6, 32-33. Dostupné na [vid. 2020-01-12].
  63. Šárka Jiroušková: Masarykovo zdymadlo na Labi. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  64. J. Kanda: Zengerova trafostanice. ZEPOP 6-7, 1931-1932/1, 15. 3. 1931, 1-3.
  65. Jaroslav Klát / Miloš Matěj: Národní kulturní památka Důl Michal / Petr Cingr v Ostravě. Ostrava 2006.
  66. Petra Klimková: Přerov řeší, co se starou secesní elektrárnou : V plánu je její demolice. In: iDNES.cz, publikováno 27. 8. 2020. Dostupné na [vid. 2020-08-28].
  67. Vladimír Kocian: Rozmístění exponátů. In: Muzeum PRE, aktualizováno 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  68. Jiří Kohutka: Vodní elektrárna Na Štvanici. Elektro 15, 2005/3, 38-39. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  69. Tomáš Kosíř: Technologie výroby čelního ozubení. Bakalářská práce, Brno 2012. Uloženo: Ústav strojírenské technologie, Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně.
  70. Petr Krajči / Patrik Líbal (eds): Slavné stavby Prahy 5 : Barrandov. Praha 2018.
  71. Jakub Krupka: Pražské technické památky postupně ustupují novostavbám. In: Deník. cz, publikováno 5. 4. 2014. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  72. František Křižík: Elektrotechnické závody v Karlíně a Kolíně: 1884-1914. Praha 1914.
  73. František Křižík / Ivan Puluj: Jak řešiti otázku pražských elektráren? Praha 1897.
  74. Miroslav Kubín: Proměny české energetiky: historie, osobnosti, vědecko-technický rozvoj. Praha 2009.
  75. Miroslav Kubín et al.: Teplo a elektřina pro Prahu : Proměny pražské energetiky v kontextu evropského vývoje. Praha 1997.
  76. Zdeněk Lukeš: Měnírny elektrických podniků hl. města Prahy. In: EARCH.cz, publikováno 29. 3. 2010. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  77. Břetislav Malinovský / Daniel Appel: Výzkum energetických objektů : Zpráva o grantovém projektu. Zprávy památkové péče 61, 2001/1, 2-10.
  78. Ctibor Malý: Ervěnické stavby. ZEPOP 2, 1927/1, 9-11.
  79. Ctibor Malý: Nová ústřední budova EP. ZEPOP 9, 1934/5, 1. 11. 1934, 67-70. Go to original source...
  80. Miloš Matěj: Paměť elektráren Čech a Moravy: průvodce = A record of the power stations of Bohemia and Moravia: guide. Praha [199-] .
  81. Miloš Matěj et al.: Kulturní dědictví kladenské průmyslové aglomerace - The cultural heritage of the Kladno industrial agglomeration. Ostrava 2017.
  82. Miloš Matěj / Michaela Ryšková: Metodika hodnocení a ochrany průmyslového dědictví z pohledu památkové péče. (Odborné a metodické publikace Národního památkového ústavu, sv. 99), Ostrava 2018.
  83. Petra Mertová: Metodika ochrany průmyslového dědictví muzejními prostředky. (Odborné a metodické publikace Národního památkového ústavu, sv. 101), Ostrava 2019.
  84. Jan Mikeš: Elektrifikace Československa do roku 1938. Praha 2016, rigorózní práce. Uloženo: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin.
  85. A. Mildner: Organizace naší nové ústřední budovy. ZEPOP 9, 1934/5, 1. 11. 1934, 1. 11. 1934, 70-73.
  86. Martin Musílek / Valburga Vavřinová (eds): Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace Národní památkový ústav na léta 2019-2023. Praha 2018. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  87. J. Netušil: Transformátory : Elektrotechnika. ZEPOP 10, 1935/6, 10. 12. 1935, 92. Go to original source...
  88. Arnošt Páv: Lanová dráha Petřínská. ZEPOP 7, 1932/1, 1. 3. 1932, 3-5.
  89. František Pešák: Transformátory. Praha 1944.
  90. Jiří Chmelenský / Šimon Eismann et al.: Památky elektrárenství v Čechách - specializovaná mapa s odborným obsahem Industriální dědictví. In: NPÚ: projekty a data, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-08-28].
  91. Lenka Popelová: Edisonova transformační stanice (Palác Edison). In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  92. Václav Ptáček (ed.): Práca elektrotechnikov na Slovensku : slavnostný list k IX. sjazdu ESČ v Košiciach. Košice 1927.
  93. Václav Ptáček (ed.): Slavnostní list k XI. jubilejnímu sjezdu ESČ v Českých Budějovicích v roce 1929. Praha 1929.
  94. Petr Ryska: Trafačka [Libeň]. In: Praha Neznámá, publikováno 28. 1. 2015. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  95. Karel Sajda (ed.): Statistika elektrisace ČSR podle stavu ze dne 1. ledna 1923: elektrárny samostatné elektrické dráhy. Praha 1924.
  96. Karel Sajda (ed.): Statistika elektrisace ČSR podle stavu ze dne 1. ledna 1923: elektrárny závodní přespolní sítě číselné výsledky. Praha 1925.
  97. Petr Sojka: Trafačka Zatlanka a její budoucnost. In: ČT, Z metropole, publikováno 31. 5. 2014 (video). Dostupné na [vid. 2020-01-09].
  98. J. Svoboda: O provádění elektrických zařízení. ZEPOP 4, 1929/4, 21. 6. 1929, 33-37. Go to original source...
  99. František Šembera: Ervěnická elektrárna. Praha 1926.
  100. František Šembera: Nové vodní elektrárny Vrané nad Vltavou a Střekov. Praha 1936.
  101. David Švestka: Trakční transformátory, usměrňovače. In: Atlas lokomotiv, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-12].
  102. J. Tománek / F. Hospodka: Mapa elektráren republiky československé, 1 : 500 000. Uloženo: Archiv Škoda auto, a. s., Mladá Boleslav, fond Laurin & Klement, kart. 48 Elektrifikace, Údaje o výkonech elektráren. Mapy elektráren republiky československé, 1924.
  103. Vladislava Valchářová: Pražská spalovací stanice odpadů, teplárna a elektrárna. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  104. Vladislava Valchářová: Pražský industriál - nekrology 2002-2007. Věstník Klubu Za starou Prahu 37 (8), 2007/2-3, 13-20. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  105. Vladislava Valchářová (ed.) / Lukáš Beran / Jan Zikmund: Industriální topografie / Ústecký kraj. Praha 2011.
  106. Jaroslav Veselý: Kniha o motorech. Praha 1941.
  107. Daniel Vitouš: Tramvaj jako kabriolet nebo "tank" : V Muzeu MHD je hlídají kočky. In: Blesk.cz, 28. 12. 2016. Dostupné na [vid. 2020-08-31].
  108. Petr Vorlík: Transformovna Praha-jih. Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-09].
  109. Petr Vorlík / Lukáš Beran: Měnírna a transformační stanice Rokoska. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  110. Petr Vorlík / Vladislava Valchářová / Lukáš Beran: Hydroelektrárna na Štvanici. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  111. Petr Zeman: Stará měnírna filmových studií. In: Prázdné domy, aktualizováno 23. 3. 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  112. Jan Zikmund / Lukáš Beran: Lanová dráha na Petřín. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  113. Michal Zlámaný: Vozovna a měnírna Strašnice. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [2020-01-04].

This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.