Staletá Praha 36, 1/2020, 45-67 | DOI: 10.56112/sp.2020.1.03

Pražské elektrárenství konce 19. až první poloviny 20. století : Co po něm v Praze zůstalo

Jiří Chmelenský
Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, Na Perštýně 356/12, CZ-110 00 Praha 1

Praha jako hlavní město českého státu procházela v minulosti a prochází i dnes dynamickým stavebním vývojem, v jehož důsledku však ve zvýšené míře rychle zanikají historické industriální objekty, svou podstatou možná nejvíce ohrožená kategorie památek. Jejich dílčí skupinou jsou i památky historického elektrárenství. Článek primárně shrnuje přehledovou formou významné pražské elektrárny a další elektrárenské stavby, upozorňuje na jejich památkové hodnoty a sekundárně nastiňuje problematiku památek energetiky s ohledem na klíčový předmět v souvislosti s elektrárnami - jejich elektrotechnické zařízení. Vedle popisné části též apeluje na nutnost zvýšit povědomost o hodnotách dnes již raritního elektrotechnického zařízení, jež v určitém smyslu určuje hodnotu elektrárenských objektů více než jejich čistě architektonická forma. Navzdory tristnímu úbytku v minulých letech se dodnes zachoval architektonicky zajímavý soubor industriálních památek na elektrifikaci Prahy konce 19. a první poloviny 20. století.

Klíčová slova: Praha - Holešovice - Ervěnice - Vrané nad Vltavou - Střekov - industriální dědictví - industriální architektura - elektrotechnické památky - elektrárna - měnírna - trafostanice - energetika - výroba elektřiny - František Křižík - František Vahala
Granty a financováni:

Článek vznikl v rámci dílčího cíle Industriální dědictví č. 99H3011100, výzkumné oblasti Elektrifikace, financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (IP DRKVO) a rozpočtu NPÚ.

Zveřejněno: 15. červen 2020 

Název
Pražské elektrárenství konce 19. až první poloviny 20. století : Co po něm v Praze zůstalo
Překlad názvu EN Prague Power Engineering of the Late 19th to the First Half of the 20th Century : What is left of it in Prague
Překlad názvu DE
Autor
Jiří Chmelenský
Zdrojový dokument
Staletá Praha 36, 1/2020, 45-67
Rozsah 45-67 (23 stran)
ISSN 0231-6056
DOI http://doi.org/10.56112/sp.2020.1.03
URL adresa https://www.staletapraha.cz/artkey/pha-202001-0003.php
EID 2-s2.0-85097366072
Type Články/Articles
Jazyk článku cze - čeština
Jazyk resumé en - angličtina

 Annotation EN / Summary


Stáhnout citaci

Reference

  1. sine: Elektřina ve službách zemědělství. Fr. Křižík, elektrotechnická továrna v Karlíně, [Praha] 1908.
  2. sine: Náš budoucí domov. ZEPOP5 2, 1927/5, 49.
  3. sine: Sto kilometrů tratí na elektrických drahách pražských. ZEPOP 2, 1928/7-8, 68-70.
  4. sine: Ambulantní stanice pro napájení tramvaje. ZEPOP 2, 1928/7-8, 70.
  5. sine: Mapa EP 543. ZEPOP 4, 1929/4, 20. 4. 1929, 24-25.
  6. sine: Drobné zprávy : Ervěnická elektrárna. ZEPOP 4, 1929/5, 30. 10. 1929, 78.
  7. sine: Drobné zprávy : Měnírna Edison. ZEPOP 4, 1929/5, 30. 10. 1929, 78.
  8. sine: Různé zprávy : Měnírna Josefské náměstí. ZEPOP 4, 1929/5, 30. 10. 1929, 78.
  9. sine: O elektrickém provozu na Wilsonově nádraží. ZEPOP 7, 1932/4, 1. 10. 1932, 50-54.
  10. sine: Mapa soustav napětí, EP 1096. ZEPOP 7, 1932/6, 25. 11. 1932, 90.
  11. sine: Stavba elektrárny na Vltavě u Vraného. ZEPOP 8, 1933/3, 1. 6. 1933, 34-36. Přejít k původnímu zdroji...
  12. sine: Nový turbogenerátor v Holešovicích. ZEPOP 9, 1934/2, 10. 4. 1934, 17.
  13. sine: Ústřední budova. ZEPOP 9, 1934/5, 1. 11. 1934, 65-73 (úvodník a tři autorizované kapitoly Běšínský 1934; Malý 1934; Mildner 1934).
  14. sine: Měnírna Smíchov. In: Pražské tramvaje, publikováno 2004. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  15. sine: Měnírna Vokovice. In: Pražské tramvaje, publikováno 2004. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  16. sine: Tramvajová měnírna Klárov. In: Pražské tramvaje, publikováno 2004. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  17. sine: Tramvajová měnírna Strašnice. In: Pražské tramvaje, publikováno 2005. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  18. sine: Tramvajová měnírna Střed. In: Pražské tramvaje, publikováno 2005. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  19. sine: heslo Firma Brown Boveri. In: RadioMuseum.cz, publikováno 2009. Dostupné na [vid. 2020-10-20].
  20. sine: Rtuťový usměrňovač. In: Wikipedie, publikováno 20. 9. 2010. Dostupné na [aktualizováno 19. 2. 2017; vid. 2020-08-28].
  21. sine: Tramvajové měnírna na Klárově se opraví. Její technologie jsou zastaralé. In: Metro, publikováno 8. 1. 2014. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  22. sine: Muzeum elektrotechniky a médií. In: NTM, aktualizace 2016. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  23. sine: Technické památky. In: NPÚ, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  24. sine: Budova Elektrických a dopravních podniků. In: Památkový katalog, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-20].
  25. sine: Elektrárna [Holešovice]. In: Památkový katalog, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  26. sine: Hydroelektrárna [Štvanice]. In: Památkový katalog, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-08-30].
  27. sine: Zdymadla [Vodní dílo Střekov]. In: Památkový katalog, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  28. sine: Historie. In: Pražská teplárenská a. s., aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  29. sine: Ústřední dílny Centrála. In: Pražské tramvaje, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  30. sine: Vodní elektrárna Střekov. In: Skupina ČEZ, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-06-19].
  31. sine: Vodní elektrárna Vrané nad Vltavou. In: Skupina ČEZ, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-06-19].
  32. sine: Zdymadlo Vrané. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  33. Jan Baláček / Matyáš Kracík: Nově prohlášené nemovité kulturní památky na území hl. m. Prahy v roce 2015. Staletá Praha 32, 2016/1, 158-159.
  34. Lukáš Beran: Zengrova transformační stanice na Klárově. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  35. Lukáš Beran: Smíchovská elektrárna. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  36. Lukáš Beran: Křižíkova elektrárna. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  37. Lukáš Beran: Železniční měnírna Krenovka. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  38. Lukáš Beran / Blanka Kynčlová: Ústřední elektrická stanice král. hl. m. Prahy. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  39. Lukáš Beran / Blanka Kynčlová: Elektrická ústřední stanice v Karlíně. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04.]
  40. Lukáš Beran / Vladislava Valchářová (eds): Pražský industriál : Technické stavby a průmyslová architektura Prahy. Praha 2007.
  41. Lukáš Beran / Vladislava Valchářová: Industriál Prahy 3 : Technické stavby a průmyslová architektura - Industrial Prague 3 : Industrial architecture and technical buildings. Praha 2009.
  42. Václav Běšínský: Dobudováno stomiliónů kWh. ZEPOP 1, 1926/1, 1-6.
  43. Václav Běšínský: Praha-Ervěnice. ZEPOP 1, 1926/2, 13-18.
  44. Václav Běšínský: 100 kW sítě v Německu a u nás. ZEPOP 2, 1927/5, 53.
  45. Václav Běšínský: Naše transformátory v novostavbách paláců a domů. ZEPOP 4, 1929/5, 30. 10. 1929, 69-71.
  46. Václav Běšínský: Elektrické podniky hlavního města Prahy mají novou ústřední budovu. ZEPOP 9, 1934/5, 1. 11. 1934, 66.
  47. Alena Borovcová et al.: Technical monuments in Norway and the Czech Republic - Technické památky v Norsku a České republice. Ostrava 2016.
  48. Jan Doležálek / Drahomír Ruta: 120 let jsme energie tohoto města. Praha 2016.
  49. Kryštof Drnek: Praha a její logistické zázemí : Proměny města a jeho technických sítí v letech 1913-1952. Praha 2011, rigorózní práce. Uloženo: Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK.
  50. Dalemil Dvořák / Jaroslav Hanzlíček: Nauka o motorech. Praha 1941.
  51. Eva Dvořáková: Vodní dílo Vrané nad Vltavou. In: Eva Dvořáková / Šárka Jiroušková / Jan Pešta: 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha 2008.
  52. Oskar Exner: Zastaralá energetická síť končí. In: Praha.eu, publikováno 20. 10. 2009. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  53. Pavel Fojtík: Před 75 lety začala sloužit první pojízdná měnírna. DP-KONTAKT 7, 2002/7, 2. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  54. Pavel Fojtík: 120 let Elektrické dráhy Praha - Libeň - Vysočany. Praha 2016. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  55. Pavel Fojtík / Lukáš Beran: Teslova rozvodna a měnírna v Libni (Trafačka, alternativní kulturní centrum). In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  56. Benjamin Fragner / Vladislava Valchářová: Industriální topografie / Architektura konverzí : Česká republika 2005-2015 - Industrial Topography / The Architecture of Conversion : Czech Republic 2005-2015. Praha 2014.
  57. Benjamin Fragner / Jan Zikmund (eds): What we destroyed (ourselves): taking stock of the vanishing industrial era - ten years = Co jsme si zbořili. Praha 2009.
  58. Kateřina Hanzlíková: Památka, která neměla šanci : Trafostanice na Bořislavce v Praze 6. Věstník Klubu Za starou Prahu 34 (5), 2004/3, 11-13. Dostupné na [vid. 2020-06-19]. Přejít k původnímu zdroji...
  59. Jiří Štěpán Haškovec: Rtuťový usměrňovač v provozu. Praha 1955.
  60. Hana Hlušičková (ed.) et al.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 2001.
  61. Jiří Chmelenský et al.: Památky elektrárenství v Čechách. In: NPÚ: projekty a data, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-08-28].
  62. Karel Chmelík: Sto let od realizace prvního Ilgnerova soustrojí v hutích. Elektro 16, 2006/6, 32-33. Dostupné na [vid. 2020-01-12].
  63. Šárka Jiroušková: Masarykovo zdymadlo na Labi. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  64. J. Kanda: Zengerova trafostanice. ZEPOP 6-7, 1931-1932/1, 15. 3. 1931, 1-3.
  65. Jaroslav Klát / Miloš Matěj: Národní kulturní památka Důl Michal / Petr Cingr v Ostravě. Ostrava 2006.
  66. Petra Klimková: Přerov řeší, co se starou secesní elektrárnou : V plánu je její demolice. In: iDNES.cz, publikováno 27. 8. 2020. Dostupné na [vid. 2020-08-28].
  67. Vladimír Kocian: Rozmístění exponátů. In: Muzeum PRE, aktualizováno 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  68. Jiří Kohutka: Vodní elektrárna Na Štvanici. Elektro 15, 2005/3, 38-39. Dostupné na [vid. 2020-01-01].
  69. Tomáš Kosíř: Technologie výroby čelního ozubení. Bakalářská práce, Brno 2012. Uloženo: Ústav strojírenské technologie, Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně.
  70. Petr Krajči / Patrik Líbal (eds): Slavné stavby Prahy 5 : Barrandov. Praha 2018.
  71. Jakub Krupka: Pražské technické památky postupně ustupují novostavbám. In: Deník. cz, publikováno 5. 4. 2014. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  72. František Křižík: Elektrotechnické závody v Karlíně a Kolíně: 1884-1914. Praha 1914.
  73. František Křižík / Ivan Puluj: Jak řešiti otázku pražských elektráren? Praha 1897.
  74. Miroslav Kubín: Proměny české energetiky: historie, osobnosti, vědecko-technický rozvoj. Praha 2009.
  75. Miroslav Kubín et al.: Teplo a elektřina pro Prahu : Proměny pražské energetiky v kontextu evropského vývoje. Praha 1997.
  76. Zdeněk Lukeš: Měnírny elektrických podniků hl. města Prahy. In: EARCH.cz, publikováno 29. 3. 2010. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  77. Břetislav Malinovský / Daniel Appel: Výzkum energetických objektů : Zpráva o grantovém projektu. Zprávy památkové péče 61, 2001/1, 2-10.
  78. Ctibor Malý: Ervěnické stavby. ZEPOP 2, 1927/1, 9-11.
  79. Ctibor Malý: Nová ústřední budova EP. ZEPOP 9, 1934/5, 1. 11. 1934, 67-70. Přejít k původnímu zdroji...
  80. Miloš Matěj: Paměť elektráren Čech a Moravy: průvodce = A record of the power stations of Bohemia and Moravia: guide. Praha [199-] .
  81. Miloš Matěj et al.: Kulturní dědictví kladenské průmyslové aglomerace - The cultural heritage of the Kladno industrial agglomeration. Ostrava 2017.
  82. Miloš Matěj / Michaela Ryšková: Metodika hodnocení a ochrany průmyslového dědictví z pohledu památkové péče. (Odborné a metodické publikace Národního památkového ústavu, sv. 99), Ostrava 2018.
  83. Petra Mertová: Metodika ochrany průmyslového dědictví muzejními prostředky. (Odborné a metodické publikace Národního památkového ústavu, sv. 101), Ostrava 2019.
  84. Jan Mikeš: Elektrifikace Československa do roku 1938. Praha 2016, rigorózní práce. Uloženo: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin.
  85. A. Mildner: Organizace naší nové ústřední budovy. ZEPOP 9, 1934/5, 1. 11. 1934, 1. 11. 1934, 70-73.
  86. Martin Musílek / Valburga Vavřinová (eds): Dlouhodobá koncepce rozvoje výzkumné organizace Národní památkový ústav na léta 2019-2023. Praha 2018. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  87. J. Netušil: Transformátory : Elektrotechnika. ZEPOP 10, 1935/6, 10. 12. 1935, 92. Přejít k původnímu zdroji...
  88. Arnošt Páv: Lanová dráha Petřínská. ZEPOP 7, 1932/1, 1. 3. 1932, 3-5.
  89. František Pešák: Transformátory. Praha 1944.
  90. Jiří Chmelenský / Šimon Eismann et al.: Památky elektrárenství v Čechách - specializovaná mapa s odborným obsahem Industriální dědictví. In: NPÚ: projekty a data, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-08-28].
  91. Lenka Popelová: Edisonova transformační stanice (Palác Edison). In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  92. Václav Ptáček (ed.): Práca elektrotechnikov na Slovensku : slavnostný list k IX. sjazdu ESČ v Košiciach. Košice 1927.
  93. Václav Ptáček (ed.): Slavnostní list k XI. jubilejnímu sjezdu ESČ v Českých Budějovicích v roce 1929. Praha 1929.
  94. Petr Ryska: Trafačka [Libeň]. In: Praha Neznámá, publikováno 28. 1. 2015. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  95. Karel Sajda (ed.): Statistika elektrisace ČSR podle stavu ze dne 1. ledna 1923: elektrárny samostatné elektrické dráhy. Praha 1924.
  96. Karel Sajda (ed.): Statistika elektrisace ČSR podle stavu ze dne 1. ledna 1923: elektrárny závodní přespolní sítě číselné výsledky. Praha 1925.
  97. Petr Sojka: Trafačka Zatlanka a její budoucnost. In: ČT, Z metropole, publikováno 31. 5. 2014 (video). Dostupné na [vid. 2020-01-09].
  98. J. Svoboda: O provádění elektrických zařízení. ZEPOP 4, 1929/4, 21. 6. 1929, 33-37. Přejít k původnímu zdroji...
  99. František Šembera: Ervěnická elektrárna. Praha 1926.
  100. František Šembera: Nové vodní elektrárny Vrané nad Vltavou a Střekov. Praha 1936.
  101. David Švestka: Trakční transformátory, usměrňovače. In: Atlas lokomotiv, aktualizace 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-12].
  102. J. Tománek / F. Hospodka: Mapa elektráren republiky československé, 1 : 500 000. Uloženo: Archiv Škoda auto, a. s., Mladá Boleslav, fond Laurin & Klement, kart. 48 Elektrifikace, Údaje o výkonech elektráren. Mapy elektráren republiky československé, 1924.
  103. Vladislava Valchářová: Pražská spalovací stanice odpadů, teplárna a elektrárna. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  104. Vladislava Valchářová: Pražský industriál - nekrology 2002-2007. Věstník Klubu Za starou Prahu 37 (8), 2007/2-3, 13-20. Dostupné na [vid. 2020-08-17].
  105. Vladislava Valchářová (ed.) / Lukáš Beran / Jan Zikmund: Industriální topografie / Ústecký kraj. Praha 2011.
  106. Jaroslav Veselý: Kniha o motorech. Praha 1941.
  107. Daniel Vitouš: Tramvaj jako kabriolet nebo "tank" : V Muzeu MHD je hlídají kočky. In: Blesk.cz, 28. 12. 2016. Dostupné na [vid. 2020-08-31].
  108. Petr Vorlík: Transformovna Praha-jih. Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-09].
  109. Petr Vorlík / Lukáš Beran: Měnírna a transformační stanice Rokoska. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  110. Petr Vorlík / Vladislava Valchářová / Lukáš Beran: Hydroelektrárna na Štvanici. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  111. Petr Zeman: Stará měnírna filmových studií. In: Prázdné domy, aktualizováno 23. 3. 2020. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  112. Jan Zikmund / Lukáš Beran: Lanová dráha na Petřín. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [vid. 2020-01-04].
  113. Michal Zlámaný: Vozovna a měnírna Strašnice. In: Industriální topografie VCPD FA ČVUT. Dostupné na [2020-01-04].

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.