PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Holeček, Josef
AU  - Holeček, Josef
TI  - Urbanistické plánování poslední třetiny 19. století na území pražského Podskalí
DP  - 2021 Jun 15
TA  - Staletá Praha
PG  - 2--85
VI  - 37
IP  - 1
AID - 10.56112/sp.2021.1.01
IS  - 02316056
AB  - Studie analyzuje na souboru urbanistických plánů poslední třetiny devatenáctého a prvního desetiletí 20. století morfologii navrhované zástavby na území historické Prahy s důrazem na podskalské území Nového Města. Zde započal ucelený regulační proces nejdříve a trval nejdéle. Dobové regulace Podskalí svou pokročilostí předbíhaly vývoj na ostatních pražských územích. Kromě raných plánů vznikajících na základě stavebního řádu z roku 1864 se studie zaměřila na opomíjené plány polohy podle stavebního řádu pro Prahu a přilehlé obce z roku 1886, zejména na zcela neznámý zásadní plán polohy z roku 1888, podle jehož regulací byla postavena většina novodobé zástavby, včetně asanační. Tradované popisy chápou dobové urbanistické plánování jako apriorní, schematický koncept vytváření domovních bloků. Regulační proces byl však vrstevnatější. Regulace na sebe často složitě navazovaly, například v Podskalí je regulačních vrstev zhruba deset. Zároveň se v určitých obdobích řešily úkoly ve variantách. Složité hledání definitivního urbánního tvaru bylo striktně vázáno dobovým právem a usilovalo hlavně o vytvoření kontinuálního uličního prostoru, který byl odvozován v zásadě z historického půdorysu, čímž se zástavba na území historické Prahy zásadně lišila od přilehlých obcí vně hradeb. Vliv dobových soutěží byl omezený, dominantní roli sehrávali inženýři městského stavebního úřadu, kteří byli i vítězi nejvýznamnějších dobových urbanistických soutěží. Zvláštní pozornost je věnována morfologii nejuceleněji regulovaných, tedy asanovaných území a typickým pražským urbánním figurám, které tento epochální úkol nově přinesl do historického prostoru. Zejména je sledováno vedení ulic, tvarování nároží a diagonalita v půdorysné síti v konfrontaci s plány vznikajícími mimo úřad, zejména s pozdějšími návrhy známých architektů v oblasti před Emauzským klášterem, kteří dosavadní logiku urbanistického plánování odmítli. Jedná se o jediný úsek, kde bylo původní řešení plánu polohy nahrazeno tzv. autorským urbanismem podle návrhu Bohumila Hypšmana.