RT Journal Article
SR Electronic
A1 Klazar, Josef
T1 Pražské stopy Jaroslava Pantaleona Majora. Dílo žáka Beuronské umělecké školy jako obraz doby
JF Staletá Praha
YR 2019
VO 35
IS 1
SP 51
OP 97
DO 10.56112/sp.2019.1.03
UL https://staletapraha.cz/artkey/pha-201901-0003.php
AB Biografická studie podrobně seznamuje s dosud nepříliš známým beuronským malířem, restaurátorem a organizátorem uměleckých projektů, bratrem laikem z pražského Emauzského kláštera, Jaroslavem Pantaleonem Majorem (1869-1936). Autor jeho dílo postihuje ve všech složitých aspektech jeho bohatého života a kulturního kontextu té doby. Představuje tak Majora nejen jako žáka Beuronské umělecké školy, malíře, ilustrátora, restaurátora, tvůrce návrhů obrazových výjevů i liturgických předmětů a mobiliáře kostelů, ale také jako schopného organizátora činností spojených s uměleckými projekty, zdatného podnikatele a majitele Ateliéru církevního umění, který uměl využít svých znalostí a kontaktů z církevního prostředí. Jako kuriózní se dnes jeví jeho pokusy coby vynálezce materiálů vhodných pro uměleckou praxi i každodenní život duchovenstva, ba i pro uspokojení potřeb běžných domácností.Zcela výjimečný vhled do postavení výtvarných umělců za první světové války poskytuje kapitola o odkrývání a restaurování barokních fresek Cosmy Damiana Asama v kostele sv. Mikuláše na Starém Městě pražském, kterého se pod Majorovým vedením v roce 1916 zúčastnili vynikající malíři jako např. Josef Ullmann, Karel Špilar, Oldřich Blažíček, Václav Špála, František Jakub, František Xaver Naske aj. Podobně poutavé je však i přiblížení dalších osobností české katolické moderny a katolických komunit v Rakousku-Uhersku a první republice.Studie se opírá o nebývale rozsáhlý archivní a terénní výzkum včetně dobového tisku, soukromé pozůstalosti Jaroslava Majora a dosud nevyužité tzv. biografie z archivu Nepomucena v Římě. Možnosti tohoto výzkumu i tak zdaleka nebyly vyčerpány.