RT Journal Article
SR Electronic
A1 Kalina, Pavel
T1 Průmyslový palác na pražském Výstavišti. Tradiční symbolika a moderní konstrukce
JF Staletá Praha
YR 2019
VO 35
IS 1
SP 2
OP 25
DO 10.56112/sp.2019.1.01
UL https://staletapraha.cz/artkey/pha-201901-0001.php
AB Stať se zabývá politickým a společenským pozadím Jubilejní zemské výstavy konané v Praze v roce 1891 a interpretuje ústřední stavbu výstavy - Průmyslový palác. Hledá technické předstupně této stavby, které se nenacházely pouze v Paříži, jak jednostranně vyzdvihuje dosavadní literatura. Konstrukce Průmyslového paláce vycházela z širší tradice typologie, konstrukční praxe a s ní svázané teorie spojené s výstavbou velkých prosklených hal, především nádražních a výstavních, tak, jak se rozvíjela ve 3. čtvrtině 19. století nejenom v Anglii (Crystal Palace, 1851) a ve Francii (Galerie des Machines, 1889), ale a zejména v oblastech jazykově a geograficky podstatně bližších, tedy především v sousedním Německu. Je takřka nepochybné, že čeští projektanti a stavitelé, mezi nimi Bedřich Münzberger, autor Průmyslového paláce, znali zejména německy psanou literaturu a samozřejmě i s ní spojené stavby, jako byla monumentální nádraží v Berlíně (staré Ostbahnhof, 1866/1867) či tehdy zbrusu nové nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem (Centralbahnhof, 1888), a mohli se inspirovat jejich technickým potenciálem. Výzdoba Průmyslového paláce, jež mohla být rozvinuta díky jeho masivním vyzděným částem, vyjadřovala politický program české konzervativní šlechty, odsunutý do zapomnění volebními reformami na začátku 20. století a posléze vyhlášením Československé republiky roku 1918.