Staletá Praha 34, 2/2018, 69-95 | DOI: 10.56112/sp.2018.2.03

Střešní architektura a renesanční make-up pražských měst za krále a císaře Ferdinanda I.

Petr Uličný
historik architektury, Utrecht, Netherlands

V době krále Ferdinanda I. (1527-1564) se v českých zemích a v Praze v plné míře začala uplatňovat renesance. Projevovala se různým způsobem, přičemž stavitelé používající nový architektonický slovník v mnohém navazovali na motivy charakteristické pro středověké stavitelství. Vysoké štíty průčelí domů tak získávaly renesanční prvky v podobě vlaštovčích ocasů, které nadále připomínaly gotické stupňovité štíty. Podobně byly pro nový účel používány staré věže, na kterých vznikaly vyhlídky v podobě altánů nebo jen ochozu se zdobně provedeným cimbuřím. Dalším motivem střešní architektury, která dávala Praze nový ráz, byly horizontální atiky, formované půlkruhovými obloučky nebo vlaštovčími ocasy. Veduty města ukazují velké rozšíření všech těchto prvků, dnes bohužel až na výjimky zaniklých, zejména na Malé Straně a na Hradčanech, nově budovaných po požáru v roce 1541.

Klíčová slova: Praha - renesanční architektura - pernštejnská architektura - veduta - altán - střešní štít stupňovitý s obloučky - střešní štít etážový - Ferdinand I. - Michael Peterle z Annaberku
Granty a financováni:

Článek byl zpracován v rámci projektu Grantové agentury České republiky č. 13-16963S Praha - rezidence Ferdinanda I. Habsburského a jeho kulturního okruhu, 1526-1564.

Zveřejněno: 15. prosinec 2018 

Název
 Střešní architektura a renesanční make-up pražských měst za krále a císaře Ferdinanda I.
Překlad názvu EN The roof architecture and the Renaissance make-up of Prague towns during the reign of the king and Emperor Ferdinand I.
Překlad názvu DE –
Autor
 Petr Uličný
Zdrojový dokument
 Staletá Praha 34, 2/2018, 69-95
Rozsah 69-95 (27 stran)
ISSN 0231-6056
DOI http://doi.org/10.56112/sp.2018.2.03
URL adresa https://www.staletapraha.cz/artkey/pha-201802-0003.php
Type Články/Articles
Jazyk článku cze - čeština
Jazyk resumé en - angličtina

 Annotation EN / Summary

Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Dopisy pana Zdeňka Lva z Rožmitálu z let 1530-1532. František Dvorský (ed.). In: Archiv český 11. J. Kalousek (ed.), Praha 1892, 1-120.
    2. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina z let 1491-1548. František Dvorský (ed.). In: Archiv český 20. J. Kalousek (ed.), Praha 1902, 277-540.
    3. Georgius AElurius (Georg Katschker): Glaciographia oder Glätzische Chronica, das ist Gründliche historische Beschreibung der berühmtenundvornemen Stadt, ja gantzen Graffschaftt Glatz nach allen vornemsten Stücken [hellip]. Leipzig [hellip] 1625.
    4. Antonín Balšánek: Štíty a motivy atikové v české renesanci. Praha 1902.
    5. Jan Bažant: Pražský Belvedér a severská renesance. Praha 2006.
    6. Filip van den Bossche / Johann Wechter / Egidius Sadeler: Velký prospekt Prahy z roku 1606. 2 listy. Praha 1973.
    7. Maria Brykowska: Plány Pražského hradu a Valdštejnského paláce z první poloviny 17. století ve sbírkách Uffizi ve Florencii - Pläne der Prager Burg und der Valdštejn (Wallenstein) Residnenz in den Uffizi Sammlungen in Florenz. Pražský sborník historický 29, 1996, 107-116.
    8. Antonín Cechner: Soupis památek historických a uměleckých v království českém od pravěku do počátku XIX. století 19 : Politický okres Královéhradecký. Praha 1904.
    9. Dendrochronologie.cz - Databáze datovaných objektů. Dostupné na [vid. 2018-08-21].
    10. Götz Fehr: Benedikt Ried: ein deutscher Baumeister zwischen Gotik und Renaissance in Böhmen. München 1961.
    11. Eliška Fučíková: kat. č. I/107. In: Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Katalog vystavených exponátů. E. Fučíková / J. M. Bradburne / B. Bukovinská / J. Hausenblasová / L. Konečný / I. P. Muchka / M. Šroněk (eds), Praha 1997, 42.
    12. Jaroslava Hausenblasová / Michal Šroněk: Urbs Aurea. Praha císaře Rudolfa II. Praha 1997.
    13. Pavel Kalina: Benedikt Ried a počátky záalpské renesance. Praha 2009.
    14. Pavel Kalina: Bydlení a vyhlídka : Idea optické dominance na prahu novověku - Housing with a view : The Idea of the commanding view in the early modern age. In: Matúš Dulla et al., Kapitoly z historie bydlení. Praha 2014, 97-114.
    15. Pavel Kodera: Obraz prostorového uspořádání domů na Starém Městě pražském v předbělohorských pozůstalostních inventářích. In: Funkční a prostorové uspořádání budov. (Svorník, sv. 6), O. Klapetková / J. Veselý (eds), Praha 2008, 113-126.
    16. Karl Köpl: Ueber "Benesch von Laun". Mittheilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 27, 1888/1889/1, 36-44.
    17. Jarmila Krčálová: Palác pánů z Rožmberka. Umění 18, 1970/5, 469-485.
    18. Martin Krummholz / Milan Svoboda / Markéta Kabelková: Clam-Gallasův palác. Johann Bernhard Fischer von Erlach. Architektura - výzdoba - život rezidence. Praha 2007.
    19. Alois Kubiček: Rožmberský palác na Pražském hradě. Umění 1, 1953/4, 308-318.
    20. Jiří Kuthan: Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců 2 : Města, církev, korunní země - Das königliche Werk unter Georg von Podiebrad und dem Haus der Jagiellonen : Städte, Kirche und Kronländer. Praha 2013.
    21. Milada Lejsková-Matyášová: Altány, gloriety, saly terreny pražských zahrad a parků. Staletá Praha 4, 1969, 154-171.
    22. Johannes Reinter Molen: Van Vianen. Een Utrechtse familie van zilversmeden met een internationale faam II. Leiden 1984.
    23. Milan Pavlík: Stavební zajímavosti skupiny tří domů v Praze v Husově ulici. Památková péče 22, 1962/9-10, 258-261.
    24. Antonín Podlaha: Pohled na třetí nádvoří Hradu Pražského z roku 1733. Památky archeo-logické 32, 1920/1921/3-4, 252 a tab. XIX.
    25. Jan Pišna: Vliv Ondřeje Ungnada ze Suneku na rozvoj české knižní kultury. Knihy a dějiny 18/19, 2011/2012, 68-80.
    26. Jan Royt: Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách 1340-1550 - Die Tafelmalerei in Nordwestböhmen und Westböhmen um 1340 - 1. Hälfte 16. Jahrhundert. Praha 2015.
    27. August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království českého 2 : Hradecko. Praha 1883.
    28. Jiří Slavík: Stavební proměny města v 15. a 16. století. In: Radek Bláha et al., Hradec Králové. Praha 2017, 643-649.
    29. Eva Šamánková: Architektura české renesance. Praha 1961.
    30. František Šebek et al.: Dějiny Pardubic I. Pardubice 1990.
    31. Josef Teige (ed.): Základy starého místopisu Pražského (1437-1620) I/1 : Staré město pražské. Praha 1910.
    32. Josef Teige (ed.): Základy starého místopisu Pražského (1437-1620) I/2 : Staré město pražské (ochoz XIIa-XXX). Praha 1915.
    33. Václav Vladivoj Tomek: Základy starého místopisu Pražského III., IV., V. : Malá Strana, Hrad Pražský a Hradčany, Vyšehrad. Praha 1872.
    34. Petr Uličný: Belvederes and Loggias in Prague : Two Faces of the Leisure Architecture of the Imperial City. Studia Rudolphina 14, 2014, 30-50.
    35. Petr Uličný: The Garden of Archduke Ferdinand II at Prague Castle. Studia Rudolphina 17, 2018, 21-32.
    36. Petr Uličný: Architektura Pražského hradu za Ferdinanda Tyrolského (1547-1567) : Jak ji číst? In: Ferdinand Tyrolský. S. Dobalová / J. Hausenblasová (eds), Praha 2019, v tisku.
    37. František Vacek: Královský Vyšehrad v 15. a 16. století. Sborník Historického kroužku 17, 1916, 113-132 a 161-177.
    38. Pavel Vlček (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004.
    39. Jiří Zikmund / Jaroslava Pospíšilová: Fotoalbum města Hradce Králové 1866-1918. Hradec Králové 2000.
    40. Mieczysław Zlat: Attyka renesansowa na Śląsku. Biuletyn Historii Sztuki 17, 1955/1, 48-79.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah