Staletá Praha 31, 1/2015, 2-109 | DOI: 10.56112/sp.2015.1.01

Malostranský kostel sv. Václava v geometrickém světě středoevropských rotund

Jarmila Čiháková, Martin Müller
NPÚ ÚOP v hl. městě Praze

Raně středověké rotundy jsou jednoduché, často jen fragmentárně dochované stavby, s minimem architektonických prvků umožňujících jejich uměnovědné pojednání. Za východisko návrhu podoby nedávno objevené malostranské rotundy byla zvolena snaha rozkrýt zvyklosti a myšlenkové postupy tehdejších architektů a identifikovat původní záměr tvůrce. Pro poznání tehdejších tvůrčích postupů se podařilo metodou zpětného projektu rekonstruovat konstrukční řešení půdorysů pro 28 rotund. Ačkoliv se pro raně středověkou architekturu běžně počítá s kopírováním půdorysů a imitací proporcí architektonických archetypů - klíčových staveb křesťanství a říše, pro analyzovaný soubor přinesla metoda zpětného projektu nezpochybnitelný závěr: každá ze zkoumaných staveb má originální konstrukční řešení půdorysu a v originalitě řešení spočíval zřetelný architektonický záměr. V jednotlivých fázích projektů rotund se uplatňuje překvapivě vysoká znalost geometrického umění, navazující na antickou matematiku. Díky rozpoznání pravděpodobně platných zásad pro konstrukční řešení rotund se podařilo sestrojit možnou variantu půdorysných a výškových parametrů pro rotundu sv. Václava z pražské Malé Strany. Studium půdorysů rotund kromě možné podoby projektů dovolilo také vyslovit některé poznatky a navrhnout hypotézy na téma stavitelské technologie, architektonické praxe a historických souvislostí.

Klíčová slova: rotunda - raný středověk - geometrie - architektura - rotundy ve střední Evropě - Praha - zpětný projekt - římská stopa - český loket - architektonický projekt - osnova - vytyčovací projekt - půdorys rotundy - výška rotundy
Granty a financováni:

Studie vznikla za podpory projektu číslo EHP-CZ06-OV-1-026-2014 s názvem Záchrana Rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze financovaného z EHP a Norských fondů 2009-2014.

Zveřejněno: 15. červen 2015 

Název
 Malostranský kostel sv. Václava v geometrickém světě středoevropských rotund
Překlad názvu EN The church of St. Wenceslaus at Malá Strana in the geometric world of Central European rotundas
Překlad názvu DE Die Kirche des hl. Wenzel in Prag-Kleinseite in der geometrischen Welt der mittelalterlichen Rotunden
Autor
 Jarmila Čiháková, Martin Müller
Zdrojový dokument
 Staletá Praha 31, 1/2015, 2-109
Rozsah 2-109 (108 stran)
ISSN 0231-6056
DOI http://doi.org/10.56112/sp.2015.1.01
URL adresa https://www.staletapraha.cz/artkey/pha-201501-0001.php
Type Články/Articles
Jazyk článku cze - čeština
Jazyk resumé de - němčina

 Annotation EN / Zusammenfassung

Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Herbert Bangs: Návrat posvátné architektury. Zlatý řez a konec modernismu. Český Těšín 2008.
    2. Ladislav Bartoš: Okna apsidy kostela Stětí sv. Jana Křtitele v Hostivaři. Staletá Praha 30, 2014/2, 111-120. Přejít k původnímu zdroji...
    3. Andrea Bartošková: Budeč. Významné mocenské centrum prvních Přemyslovců. Praha 2014.
    4. Peter Baxa / Peter Grznár: Archeologický výskum rotundy v polohe Kostolec v Ducovom. Výskumná zpráva a dokumentácia. Uloženo: archív Krajského pamiatkového úradu Trnava.
    5. Martina Beková: K počátkům České Třebové. In: Osídlování Českotřebovska a počátky města Česká Třebová. Ludmila Kesselgruberová (ed.), Česká Třebová 2014, 33-49.
    6. Ivan Borkovský: Objev rotundy templářského kostela sv. Vavřince. Časopis Národního musea 126, 1957/1, 7-31.
    7. Ivan Borkovský: Kostel řádu templářů v Praze na Starém Městě. In: Kniha o Praze 2. Ginette Stočesová (ed.), Praha 1959, 35-46.
    8. Andrzej Buko: Archeologia Polski wczesnośredniowiecznej. Warszawa 2005.
    9. Dana Cejnková: Starobrněnský klášter, rkp. nálezové zprávy. Uloženo: archiv archeologického oddělení Muzea města Brna, čj. 8/76. (Zaměření Ing. Miroslav Bálek, plán 1 : 50).
    10. Dana Cejnková: Archeologický výzkum ve starobrněnském klášteře. In: Forum brunense 1992. Sborník prací Muzea města Brna. Dušan Uhlíř (ed.), Brno 1992, 11-20.
    11. Dana Cejnková / Irena Loskotová: Archeologické výzkumy na Starém Brně. Brno v minulosti a dnes 11, 1993, 23-28.
    12. Josef Cibulka: Václavova rotunda sv. Víta. In: Svatováclavský sborník 1. Praha 1934, 230-685.
    13. Jarmila Čiháková: Archeologický výzkum v rotundě sv. Václava na Malostranském náměstí. Časopis Společnosti přátel starožitností 117, 2009/1, 14-30.
    14. Jarmila Čiháková: Datování a skladba románské dlažby vyšehradského typu. Staletá Praha 25, 2009/2, 16-25. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Jarmila Čiháková / Martin Müller: Zpráva o nálezu rotundy sv. Václava na Malostranském náměstí v Praze. Zprávy památkové péče 66, 2006, 100-116.
    16. Zdeněk Dragoun: Rotunda Jana v Oboře. Památky a příroda 11, 1986/9, 521-530.
    17. Zdeněk Dragoun: Archeologický výzkum rotundy sv. Jana Křtitele pod Pražským hradem v r. 1986 a 1987. Archaeologia historica 13, 1988, 403-416.
    18. Zdeněk Dragoun: Akustické nádoby v rotundě sv. Kříže na Starém Městě pražském. Průzkumy památek 1, 1994/1, 114-118.
    19. Zdeněk Dragoun: Praha 885-1310. Kapitoly o románské a raně gotické architektuře. Praha 2002.
    20. Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 1999.
    21. Jan Frolík / Zdeněk Smetánka: K raně středověkému osídlení Přední Kopaniny. Archaeologica Pragensia 5, 1984/2, 369-372.
    22. Luděk Galuška / Lumír Poláček: Církevní architektura v centrální oblasti velkomoravského státu. In: České země v raném středověku. Petr Sommer (ed.), Praha 2006, 92-153.
    23. Karel Guth: České rotundy. Památky archeologické 34, 1924, 113-188.
    24. Antonín Hejna: Archeologický výzkum v Týnci nad Sázavou. Archeologické rozhledy 42, 1972, 410-416.
    25. Antonín Hejna: Týnec nad Sázavou - příspěvek ke slovanskému osídlení dolního Posázaví. In: Slované 6.-10. století. Sborník referátů ze sympozia Břeclav-Pohansko 1978. Bořivoj Dostál / Jana Vignatiová (eds), Brno 1980, 95-100.
    26. Ivan Hlaváček / Jaroslav Kašpar / Rostislav Nový: Vademecum pomocných věd historických. Jinočany 2002.
    27. Ondřej Hnilica (Ing.): Typické a atypické prvky románských rotund. Bakalářská práce, Brno 2011. Uloženo: FF MU, Obecná teorie a dějiny umění a kultury, obor Sdružená uměnovědná studia. Ke stažení.
    28. Radim Jež / David Pindur: Hradní vrch v Těšíně. In: Těšínsko v proměnách staletí. Sborník přednášek z let 2008-2009 k dějinám Těšínského Slezska. Radim Jež / David Pindur (eds), Český Těšín 2010, 185-200.
    29. František Kadeřávek: Geometrie a umění v dobách minulých. Praha 1935.
    30. František Kašička / Bořivoj Nechvátal: Loket. Praha 1983.
    31. Vojtěch Kašpar: Rotunda sv. Longina a osada Rybník na Novém Městě pražském. In: Gorgoneion 1. Patrik Líbal / Jiří Musil (eds), Praha 2003, 15-42.
    32. Jan Klápště: Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005.
    33. Lubomír Konečný: Výsledky stavebně-historického a archeologického průzkumu rotundy sv. Pantaleona v Pustiměři 1977-78. Archaeologia historica 11, 1986, 329-358.
    34. Lubomír Jan Konečný: Románská rotunda ve Znojmě. Brno 2005.
    35. Pavel Kopeček: Středověká liturgie a architektura benediktinských klášterů. In: Marek Matějek a kol., Benediktini ve středověku. Třebíč 2011, 149-174.
    36. Albrecht Kottmann: Das Geheimnis romanischer Bauten. Massverhältnisse in vorromanischen und romanischen Bauwerken. Stuttgart 1971.
    37. Pavel Kouřil: Pravěké a středověké osídlení Těšínska. In: Nástin dějin Těšínska. Mečislav Borák / Jan Gawrecki (eds), Ostrava 1992, 10-16.
    38. Petr Kovařík: Rotunda sv. Kateřiny. In: Českotřebovská farnost v historii. Sborník studií k 200. výročí vystavění kostela sv. Jakuba. Stanislav Kosyha ml. (ed.), Česká Třebová 2004, 129-131.
    39. Barbara Krzemieńska: Břetislav I. (Odkazy pokrokových osobností naší minulosti, sv. 80), Praha 1986.
    40. Herbert Küas: Die Rundkapellen zu Groitzsch und Kautnaundorf und das Grabmal Wiprechts in der Pegauer Klosterkirche. In: Herbert Küas / Manfred Kobuch, Die Rundkapellen des Wiprecht von Groitzsch. Bauwerk und Geschichte. Berlin 1977, 8-142.
    41. Ivan Lehký: K dalším možnostem dokumentace architektonických článků středověkých staveb. Zprávy památkové péče 62, 2002, 125-129.
    42. Dobroslav Líbal: Čtyři české rotundy. Recenze. Umění 16, 1968/4, 407-408.
    43. Dobroslav Líbal: Stavební historie. In: Kaple sv. Longina. Stavebně historický průzkum Prahy. O. Novosadová / D. Líbal, strojopis SÚRPMO, Praha 1979, 39-41. Přejít k původnímu zdroji...
    44. Dobroslav Líbal / Jan Muk: Rotunda románského hradu v Lokti. Umění 20, 1972/1, 78-80.
    45. Petr Macek: Rotunda sv. Petra a Pavla na Budči. Zprávy památkové péče 52, 1992/1, 6-13.
    46. Mariusz Makowski: Góra Zamkowa w Cieszynie. Cieszyn 1999.
    47. Jana Maříková-Kubková: Základové zdivo levohradecké rotundy. In: Kateřina Tomková, Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl 1. (Castrum Pragense, sv. 4), Praha 2001, 273-276.
    48. Petr Meduna: Curia Radunice. In: Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis 3, Dan Gawrecki / Milada Písková (eds), Opava 1997, 31-33.
    49. Václav Mencl: Stredoveká architektúra na Slovensku I. Stavebné umenie na Slovensku od najstarších čias až do konca doby románskej. Praha-Prešov 1937.
    50. Anežka Merhautová: Einfache mitteleuropäische Rundkirchen. Ihr Urschprung, Zweck und Bedeutung. Rozpravy ČSAV, řada spol. věd 80, sešit 7, Praha 1970.
    51. Anežka Merhautová: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971.
    52. Anežka Merhautová / Dušan Třeštík: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983.
    53. Anežka Merhautová: Nejstarší česká sakrální architektura. In: České země v raném středověku. Petr Sommer (ed.), Praha 2006, 154-160.
    54. Jan Muk: Numerická interpretace rozměrů pražských románských domů. Archaeologia historica 11, 1986, 267-270.
    55. Martin Müller: Zkoumání historických staveb metodou "zpětného projektu". Staletá Praha 28, 2012/2, 32-40. Přejít k původnímu zdroji...
    56. Jiří Musil: Přední Kopanina. Torzo venkovské krajiny na okraji Prahy. In: Gorgoneion 2, sborník ing. arch. Jarmile Líbalové. Patrik Líbal / Martin Pitro (eds), Královské Vinohrady 2011, 39-43.
    57. František Musil: K počátkům církevní organizace na území České Třebové a k jejímu vývoji do doby husitské. In: Českotřebovská farnost v historii. Sborník studií k 200. výročí vystavění kostela sv. Jakuba. Stanislav Kosyha ml. (ed.), Česká Třebová 2004, 11-19.
    58. Judyta Nawrot: Kościoły centralne na terenie Czech i Moraw (IX-XIII w.). (Collectio archaeologica ressoviensis, sv. 23), Rzeszów 2013.
    59. Bořivoj Nechvátal: Rotunda sv. Martina na Vyšehradě. In: Bořivoj Nechvátal et al., Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Praha 2009, 22-81.
    60. Karel Nováček: Starobylá a ještě starobylejší. Vytváření historického významu rotundy sv. Petra ve Starém Plzenci během 20. století. Archaeologica pragensia 18, 2006, 123-142.
    61. Karel Nováček: Říp a jeho kostel. K vývoji a kontextu rotundy sv. Jiří. In: Martin Gojda / Martin Trefný a kolektiv, Archeologie krajiny pod Řípem. (Opomíjená archeologie 2), Plzeň 2011, 127-159. Přístupné na.
    62. Olga Novosadová: Dějiny budovy. In: Kaple sv. Longina. Stavebně historický průzkum Prahy. O. Novosadová / D. Líbal, strojopis SÚRPMO, Praha 1979, 1-16.
    63. Helena Olmerová: Stavební historie pražského kostela sv. Pankráce. Umění 24, 1976, 359-369.
    64. Zbigniew Pianowski / Michał Proksa: Najstarsze Budile Przemyśla. Badania archeologiczno-architektoniczne do roku 2006. (Collectio archaeologica ressoviensis, sv. 8), Rzeszów 2008.
    65. Zbigniew Pianowski: "Który Bolesław?" - problem początku architektury monumentalnej w Małopolsce. In: Początki architektury monumentalnej w Polsce. Tomasz Janiak / Dariusz Stryniak (eds), Gniezno 2004, 257-282.
    66. Vladimír Píša: Rotunda sv. Pankráce v Praze. Staletá Praha 8, 1977, 155-164.
    67. Vladimír Píša: K problematice západoslovanských rotund. In: Studia archaeologica slovaca mediaevalia 1. Dušan Čaplovič / Michal Slivka (eds), Bratislava 1998, 149-158.
    68. Miloslav Pojsl: Příspěvek k problematice stavebních hutí ve 13. století na Moravě. Archaeologia historica 9, 1984, 217-238.
    69. Josef Pošmourný: Provenience stavebního umění velkomoravských Slovanů. Zborník Filozofickej fakulty Univerzity Komenského Musaica 22 (11), Bratislava 1971, 41-60.
    70. Josef Pošmourný: Svatováclavská rotunda na Pražském hradě ve světle rotund velkomoravských. Památky archeologické 62, 1971, 457-487.
    71. Dalibor Prix: Středověký kostel Narození Panny Marie v Holubicích. In: Zuzana Všetečková / Vladimír Czulamo / Dalibor Prix, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Holubicích. Holubice 2011, bez paginace (37 stran textu a fotografií).
    72. Rudolf Procházka / Martin Wihoda / Dana Zapletalová: V raném středověku. In: Dějiny Brna 1. Rudolf Procházka (ed.), Brno 2011, 447-560.
    73. Milada Radová-Štiková: Geometrie tetrakonchy. Archaeologia historica 11, 1986, 295-297.
    74. Václav Richter: O středověké architektuře na Moravě. Časopis Matice moravské 65, 1943, 1-84.
    75. Tereza Rodzińska-Chorąży: Zespoły rezydencjonalne i kościoły centralne dopolowy wieku XII. Kraków 2009.
    76. Teresa Rodzińska-Chorąży / Zofia Jagosz-Zarzycka: Rotunda na Górze Zamkowej w Cieszynie - prace badawcze w 2013 roku. In: (bez uvedení tištěného zdroje, s. 17-34).
    77. Alexander Ruttkay: Výskum včasnostredovekého sídla v Ducovom. Archeologické rozhledy 24, 1972, 130-139.
    78. Alexander Ruttkay: Výsledky výskumu v Ducovom na Kostolci v rokoch 1968-1972 a 1975. In: Archeologické výskumy a nálezy na Slovensku v roku 1975. Bohuslav Chropovský / Eva Kolníková (eds), Nitra 1976, 190-196.
    79. Jiří Sláma: Mittelböhmen im frühen Mittelalter I. Katalog der Grabfunde. (Praehistorica, sv. 5), Praha 1977.
    80. Michal Slivka / František Javorský: Výsledky archeologického výskumu na lokalite Poprad-Stojany. Archaeologia historica 9, 1984, 193-214.
    81. Petr Sommer: Levohradecký "lapis primarius". In: Kateřina Tomková, Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl 1. (Castrum Pragense, sv. 4), Praha 2001, 279-284.
    82. Alojz Struhár: Geometrická analýza klenieb stredovekej architektúry na Slovensku. Monumentorum tutela - Ochrana pamiatok 7, 1971, 237-299.
    83. Alojz Struhár: Geometrická harmónia historickej architektúry na Slovensku. Bratislava 1977.
    84. Alena Šarounová: Gotická architektura a geometrie. In: Matematika ve středověké Evropě. (Dějiny matematiky, sv. 19), Jindřich Bečvář (ed.), Praha 2001, 401-430.
    85. Jiří Škabrada: Středověký portál jako příčný řez (K interpretaci smyslu tvarosloví portálů s válečky). Archaeologia historica 10, 1985, 475-479.
    86. Miloš Šolle: Nálezová zpráva Budeč, k. ú. Kováry, okr. Kladno, výzkum 1975-1980. Uloženo: archiv nálezových zpráv ARÚ AV ČR Praha čj. 4879/1982.
    87. Miloš Šolle: Čechy v době velkomoravské. In: Velká Morava mezi východem a západem. (Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, sv. 17), Luděk Galuška / Pavel Kouřil / Zdeněk Měřínský (eds), Brno 2001, 389-396.
    88. Taťána Štefanovičová: Architektúra Veľkej Moravy v európskom kontexte. In: Velká Morava mezi východem a západem. (Spisy Archeologického ústavu AV ČR Brno, sv. 17), Luděk Galuška / Pavel Kouřil / Zdeněk Měřínský (eds), Brno 2001, 397-406.
    89. Růžena Štíchová: Geometrie v architektuře Santiniho-Aichla. Diplomová práce. Praha 2008. Uloženo: MFF Univerzity Karlovy, katedra didaktiky matematiky, přístupné na.
    90. Aneta Tesařová: Geometrie v architektuře. Diplomová práce. Brno 2010. Uloženo: Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, ústav matematiky a statistiky, přístupné na.
    91. Milan Togner: K rekonstrukci dvou gemerských rotund (Šivetice a Prihradzany). In: Najnovšie poznatky výskumu výtvarných pamiatok v objektoch vývoja architektúry v okrese Rožňava. Sborník zo seminára 1978 vo Vyšnej Slanej. Edita Kušnierová (ed.), Rožňava 1979, 72-81, 4 přílohy bez paginace.
    92. Kateřina Tomková: 7.1.4. Popis základů rotundy. In: Levý Hradec v zrcadle archeologických výzkumů. Díl 1. (Castrum Pragense, sv. 4), Praha 2001, 203.
    93. Štefánia Tóthová: Archeologický výskum v areáli rotundy sv. Juraja v Skalici. Monumentorum tutela - Ochrana pamiatok 11, 1984, 124-162.
    94. Josef Unger: Tasovská rotunda. Archeologický výzkum a rekonstrukce. Vlastivědný věstník moravský 66, 2014/2, 131-137.
    95. Martin Vančo: Stredoveké rotundy na Slovensku (9.-13. storočie). Bratislava 2000.
    96. Ladislav Varadzin: Vyhodnocení archeologického výzkumu v okolí rotundy sv. Martina na Vyšehradě. In: Bořivoj Nechvátal et al., Rotunda sv. Martina a bazilika sv. Vavřince na Vyšehradě. Archeologický výzkum. Praha 2009, 135-153.
    97. Jan Veselý: Měřická dokumentace historických staveb pro průzkum v památkové péči. (Odborné a metodické publikace NPÚ, sv. 49), Praha 2014.
    98. Zuzana Všetečková: Sarkofág krále Vratislava II. v kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě? In: Královský Vyšehrad III. Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci. Bořivoj Nechvátal / Jiří Huber / Jan Kotous (eds), Praha-Kostelní Vydří 2007, 203-242.
    99. Josef Žemlička: Peruc, Čechy a lovecká vášeň knížete Oldřicha. In: Peruc v mýtech a dějinách - sborník příspěvků k miléniu setkání knížete Oldřicha s Boženou. (Editor neuveden), Peruc 2004, 5-23.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah