Staletá Praha 30, 1/2014, 111-120 | DOI: 10.56112/sp.2014.1.05

Novomlýnská vodárenská věž a její stavitel Jan Decapauli

Radka Tibitanzlová
archivářka v Archivu Národní galerie v Praze, Staroměstské náměstí 12, 110 15 Praha 1

Novomlýnská vodárenská věž tvoří jednu z nejnápadnějších dominant nábřeží Ludvíka Svobody a dodnes ji lze spatřit v její barokní podobě. Budova za ni vděčí svému staviteli, jehož jméno, stejně jako podrobnější okolnosti vzniku stavby nebyly dosud známy. Na základě komparace několika pramenů a smlouvy editované v příloze lze nyní rekonstruovat průběh celého stavebního podniku.

Klíčová slova: vodárenská věž - Nové Město pražské - Petrská čtvrť - Jan Decapauli - 17. století
Granty a financováni:

Text vznikl jako vedlejší výstup při práci na grantovém projektu "Pražští malíři v letech 1640-1680 v tvůrčím dialogu a soutěži" (GA ČR, grant č. 13-13174S).

Zveřejněno: 15. červen 2014 

Název
Novomlýnská vodárenská věž a její stavitel Jan Decapauli
Překlad názvu EN Novomlýnská Water Tower and its builder Jan Decapauli
Překlad názvu DE Der Neustädter Wasserturm in Neuen Mühlen und sein Baumeister Jan Decapauli
Autor
Radka Tibitanzlová
Zdrojový dokument
Staletá Praha 30, 1/2014, 111-120
Rozsah 111-120 (10 stran)
ISSN 0231-6056
DOI http://doi.org/10.56112/sp.2014.1.05
URL adresa https://www.staletapraha.cz/artkey/pha-201401-0005.php
Type Články/Articles
Jazyk článku cze - čeština
Jazyk resumé de - němčina

 Annotation EN / Zusammenfassung


Stáhnout citaci

Reference

  1. Růžena Baťková et al.: Umělecké památky Prahy - Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Praha 1998.
  2. Jan Beránek / Lucie Chotěborská: Dílčí doplněk stavebněhistorického průzkumu. Praha 2012. Praha-Nové Město, Nové mlýny 827/39, Novomlýnská vodárenská věž. Uloženo: dokumentační fondy NPÚ ÚOP HMP, sign. P 203.
  3. Clara Capaul Hunkeler: Die Capaul, ein altes Geschlecht des Bündner Oberlands. Familienforschung Schweiz/Généalogie suisse/Genealogia svizzera, Jahrbuch 29, Basel 2002, 25-39.
  4. Ivana Ebelová: Pražská a venkovská stavební řemesla v době renesance a baroka. Praha 2001.
  5. Kateřina Finková: Zednický mistr a stavební podnikatel Jan Decapauli. In: Opracování kamene. (Sborník Muzea Středního Posázaví v Ratajích nad Sázavou a Archeologické společnosti při Katedře archeologie Západočeské univerzity v Plzni, sv. 3), Miroslav Kovář / Jan John (eds), Plzeň 2006, 79-83.
  6. Jaroslav Jásek: Klenot města: historický vývoj pražského vodárenství. Praha 1997.
  7. Jaroslav Jásek / Michal Fiala: Šítkovská vodárna a Karel Mělnický. (Documenta Pragensia Monographia, sv. 19), Praha 2004.
  8. Vojtěch Kašpar: Výroční zpráva za rok 2009, Archaia. Praha 2010.
  9. Ivo Kořán: Cyriacký klášter a chrám sv. Kříže Většího v baroku. Umění 16, 1968, 173-195. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Alois Kubíček: Grisonští mistři v Praze. Umění 2, 1954, 337-338.
  11. Luboš Lancinger / Milan Pavlík: Kostel sv. Maří Magdaleny na Malé Straně v Praze a Francesco Caratti. Umění 14, 1966, 109-121.
  12. Václav Líva: Studie o Praze pobělohorské, III. Změny v domovním majetku a konfiskace. (Sborník příspěvků k dějinám hl. města Prahy, sv. 9), Praha 1935.
  13. Otmar Mácha / Miroslava Baštová / Jiří Fajmon: Stavebně-historický průzkum Prahy (Vodárenská věž). Strojopis SÚRPMO, Praha 1982. Uloženo: dokumentační fondy NPÚ ÚOP HMP.
  14. Věra Naňková: Grisonští řemeslníci v Čechách a na Moravě. Umění 43, 1995, 268-274.
  15. Věra Naňková: heslo de Capauli. In: Pavel Vlček et al., Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha 2004, 102-103.
  16. Max Pfister: Baumeister aus Graubünden - Wegbereiter des Barock. Die auswärtige Tätigkeit der Bündner Baumeister und Stukkateure in Süddeutschland, Österreich und Polen vom 16. bis zum 18. Jahrhundert. Chur 1993.
  17. Antonín Podlaha: Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách. Památky archaeologické 30, 1918, 50-60.
  18. Václav Rybařík: Kámen v dějinách Karlova mostu v Praze. Kámen 13, 2007/2. Staženo z, bez paginace [dne 20. 10. 2013].
  19. Jiří Soukup: Pražské jezy, mlýny, vodárny a nábřeží, 2. díl: Obrazy z pražských břehů a vod. Praha 1905.
  20. Ivan Šťovíček et al.: Zásady vydávání novověkých historických pramenů z období od počátku 16. století do současnosti. Příprava vědeckých edic dokumentů ze 16.-20. století pro potřeby historiografie. Praha 2002.
  21. Ulrich Thieme / Felix Becker (eds): Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart, Bd. 5-6. München 1992.
  22. Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců 2 (L-Ž). Ostrava 1993.
  23. Pavel Vlček: Premonstrátské Norbertinum s kostelem sv. Norberta v Praze. In: Historická Olomouc 10. Milan Togner (ed.), Olomouc 1995, 47-52.
  24. Zdeněk Wirth: Praha v obraze pěti století. Praha 1932.
  25. Arnoldo Zendralli: I magistri grigioni. Architecti e construttori, scultori, stuccatori e pittori - dal 16. al 18. secolo. Poschiavo 1958.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.