PT Journal
AU Holecek, J
   Holecek, J
TI Urbanisticke planovani posledni tretiny 19. stoleti na uzemi prazskeho Podskali
SO Staleta Praha
PY 2021
BP 2
EP 85
VL 37
IS 1
DI 10.56112/sp.2021.1.01
WP https://staletapraha.cz/artkey/pha-202101-0001.php
DE Praha - Nove Mesto - 2. polovina 19. stoleti - Podskali - Emauzy - emauzsky vrch - emauzsky blok - Palackeho nabrezi - Palackeho namesti - ulice Na Morani - Palackeho most - historicky pudorys mesta - mestsky urbanismus - asanacni urbanismus - regulace - stavebni rad - plan polohy - regulacni plan - stavebni cary - podskalska asanace - Josef Vaclavek - Frantisek Bulir - Alfred Hurtig - Bohumil Hypsman
SN 02316056
AB Studie analyzuje na souboru urbanistickych planu posledni tretiny devatenacteho a prvniho desetileti 20. stoleti morfologii navrhovane zastavby na uzemi historicke Prahy s durazem na podskalske uzemi Noveho Mesta. Zde zapocal uceleny regulacni proces nejdrive a trval nejdele. Dobove regulace Podskali svou pokrocilosti predbihaly vyvoj na ostatnich prazskych uzemich. Krome ranych planu vznikajicich na zaklade stavebniho radu z roku 1864 se studie zamerila na opomijene plany polohy podle stavebniho radu pro Prahu a prilehle obce z roku 1886, zejmena na zcela neznamy zasadni plan polohy z roku 1888, podle jehoz regulaci byla postavena vetsina novodobe zastavby, vcetne asanacni. Tradovane popisy chapou dobove urbanisticke planovani jako apriorni, schematicky koncept vytvareni domovnich bloku. Regulacni proces byl vsak vrstevnatejsi. Regulace na sebe casto slozite navazovaly, napriklad v Podskali je regulacnich vrstev zhruba deset. Zaroven se v urcitych obdobich resily ukoly ve variantach. Slozite hledani definitivniho urbanniho tvaru bylo striktne vazano dobovym pravem a usilovalo hlavne o vytvoreni kontinualniho ulicniho prostoru, ktery byl odvozovan v zasade z historickeho pudorysu, cimz se zastavba na uzemi historicke Prahy zasadne lisila od prilehlych obci vne hradeb. Vliv dobovych soutezi byl omezeny, dominantni roli sehravali inzenyri mestskeho stavebniho uradu, kteri byli i vitezi nejvyznamnejsich dobovych urbanistickych soutezi. Zvlastni pozornost je venovana morfologii nejuceleneji regulovanych, tedy asanovanych uzemi a typickym prazskym urbannim figuram, ktere tento epochalni ukol nove prinesl do historickeho prostoru. Zejmena je sledovano vedeni ulic, tvarovani narozi a diagonalita v pudorysne siti v konfrontaci s plany vznikajicimi mimo urad, zejmena s pozdejsimi navrhy znamych architektu v oblasti pred Emauzskym klasterem, kteri dosavadni logiku urbanistickeho planovani odmitli. Jedna se o jediny usek, kde bylo puvodni reseni planu polohy nahrazeno tzv. autorskym urbanismem podle navrhu Bohumila Hypsmana.
ER